Křesťanské konference: Příběh víry, která spojovala

První dvě Křesťanské konference (KK), které se konaly za totality, neorganizovala KMS – tehdy totiž ještě neexistovala. Pořadatelem byl předchůdce KMS, Místní odbor Kostnické jednoty v Praze 7 (viz také ŽV 2025/3, str. 22). Ten měl od roku 1987, kdy do něj začali houfně vstupovat evangelíci z maninského sboru ČCE, za sebou několik výrazných evangelizací, ale troufnout si pod hlavičkou organizace s působností v Praze 7 uspořádat celočeskoslovenskou akci, to mohlo napadnout jen odvážné snílky. Ta první, pod názvem Charismatická konference, se konala v červenci 1988 ve sboru ECM v Ječné ulici. Modlitebna praskala ve švech, přišlo na 400 lidí (zvuk z hlavního sálu byl přenášen do druhé místnosti).

Všichni v sále poklekli a vzývali Ježíše jako Pána Československa. To bylo bytostně protistátní.

Že něco takového tehdejší úřady povolily, lze považovat za zázrak. Ten ale bledne před tím, že druhá, už „Křesťanská“ konference se konala v konferenčním sále pražského Paláce kultury (dnes Kongresové centrum), který byl postaven, aby se tam konaly sjezdy komunistů. Sál s 1200 sedadly byl zaplněn do posledního místa. Na výzvu jednoho z hlavních řečníků, švédského evangelisty Runeho Brännströma, všichni účastníci poklekli a vzývali Ježíše Krista jako Pána Československa. To bylo bytostně protistátní: Všichni jsme to tak vnímali, a zároveň jsme věděli, že Ježíš je opravdu Pán. Totalita to dlouho nepřežila.

Třetí KK v roce 1990 už pořádala KMS ve svobodné zemi, tentokrát ve sjezdovém (tedy největším) sále Paláce kultury, kde se ještě rok předtím hrbilo a tleskalo 2200 nejvýše postavených komunistů. KK reprezentovala široké spektrum českých charismatických křesťanů. Tehdy byla naposledy organizována spolu s římskými katolíky. Kněz Ed Wade z Velké Británie na plenárním shromáždění vyzýval k oddanosti Kristu, na semináři pro katolíky v kostele sv. Václava ve Vršovicích pak k oddanosti Panně Marii. Charismatičtí katolíci poté začali pořádat vlastní Katolickou charismatickou konferenci (dnes konferenci Charis). Účast na ní Křesťanskou konferenci postupně vysoko převýšila.

V 90. letech KK propojovala široké spektrum českých a ze začátku i slovenských křesťanů, většinou charismatických. Akce byla křižovatkou, kam účastníci, včetně mnoha vedoucích, jezdili za prožitkem Boží přítomnosti i kvůli duchovní inspiraci a směrování. V letech 1994–1997 akci předcházela konference pro vedoucí. Od roku 1995 KK spolu s KMS pořádala Česká evangelikální aliance.

Cílem KK bylo od počátku propojovat aktivní křesťany bez ohledu na církevní příslušnost. Ústřední role patřila biblickému vyučování a společným zpěvem k Boží chvále. Neodmyslitelnou součástí byly výzvy reagující na kázané slovo, které všem zájemcům dávaly příležitost přijmout osobní modlitbu. Pravidlem se stala účast významných českých řečníků z různých církví a jednoho řečníka zahraničního (výjimečně byli zahraniční řečníci dva).

Na KK promluvil třeba biblický učitel Derek Prince (1994), zakladatel mezinárodní sítě sborů New Frontiers Terry Virgo (1996 a 2023), muž, který výrazně ovlivnil české i slovenské charismatiky v době komunismu, John MacFarlane (1997), prorok James Goll (1998 a 2011), zakladatel Operace Mobilizace George Verwer (2001), evangelista Reinhard Bonnke (2002), šéf polských letničních Michal Hydzik (2000), biskup německých letničních Ingolf Ellssel (2007), apologeta Ravi Zacharias (2004), zakladatel sítí sborů v Británii, v Indii a v USA Alan Vincent (2008 a 2009), norsko-rakouský evangelista Jan Eriksen (2010), jeden z otců kurzů Alfa Sandy Millar (2012), evangelista z kalifornského sboru Bethel Ben Fitzgerald (2016) a mnozí další.

Z výrazných momentů bych kromě návštěvy otce českého charismatického hnutí Dereka Prince zmínil modlitbu za pokojný rozchod obou národů v „předvečer“ dělení Československa (1992) nebo proroctví Jamese Golla v roce 1997, které předpovědělo rozchod KS a JB (sbory JB, z nichž některé stály u založení KMS, tuto platformu v následujících letech postupně opouštěly; v roce 1997 to ale nikdo netušil). Pro objektivitu připomínám nenaplněné slovo britského hudebníka Chrise Bowatera z roku 2004, že duchovní zima v ČR pominula a přichází jaro, nebo nešťastnou výzvu polského evangelisty Jakuba Kamińského v roce 2022, kdy účastníky, kteří se sešli mj. v touze chválit Boha spolu s křesťany z jiných církví, tlačil do pokání z nejednoty. (Byla to jediná dvě nepravá proroctví, na která si během 35 konferencí vzpomínám; jejich reflexe proběhla na stránkách Života víry.)

V novém tisíciletí se role KK postupně měnila. Křesťanských akcí jak denominačních, tak mezicírkevních výrazně přibylo. Navíc se profilovala nabídka, takže tematicky různě zaměřené akce přilákaly nejednoho z těch, kdo se dříve účastnil KK. Ta tak přirozeně ztrácela centrální místo. I počet účastníků z řad vedoucích se postupně snižoval. Jubilejní 30. KK se konala až v roce 2018, neboť o rok dříve KK přepustila svůj termín mezinárodní akci Awakening Europe. 33. KK (2020) proběhla kvůli pandemii covidu on-line. Zatím poslední KK se konala v roce 2023.

Od roku 2000 paralelně s KK probíhala Dětská konference (s výjimkou let 2020 a 2021). Pořádalo ji sdružení Samuel. Přípravné týmy pod vedením manželů Ráchel a Jana Bícových a posléze Soni Rovnaníkové měly desítky členů. O děti ve dvou odděleních podle věku bylo skvěle postaráno. Mezi účastníky nezřídka vznikly vztahy, které přetrvaly i v dospělosti. Celkem proběhlo 21 Dětských konferencí.