Bolest v žaludku, v hlavě bílo... (osobní příběh)
Je páteční večer a právě začíná dvoudenní seminář o duchovních darech. Zatímco manžel doma krotí naši drobotinu, jdu si povyrazit do světa dospěláků. Konečně sama mezi tvory, kteří sice nejsou tak roztomilí a k pomazlení (to je samozřejmě věc vkusu), ale zato nevedou rozsáhlé monology o jízdních řádech a kolových rypadlech, nešťourají se v nose a nepotřebují mou asistenci na WC.
Audio pouze pro předplatitele
Program prvního večera na mě tolik nezapůsobil. Třeba to bylo i proto, že jsem na seminář přišla už s tři dny trvající bolestí břicha, která se stále stupňovala.
Druhý den jsem plna očekávání vstoupila do sálu. Pastor Basil D’Souza z Indie s námi začíná postupně rozebírat projevy Ducha podle dvanácté kapitoly Prvního listu Korintským. Vyučování je dost nadupané, tužka mi po papíře jen sviští. Basil nás učí, jak u sebe rozpoznat jednotlivé dary, kde se o jejich používání píše v Bibli, a abychom se nebáli jimi druhým sloužit. Povzbudil nás třeba tímto příkladem: Jeden prorok měl několikrát během shromáždění puzení vykřikovat „sýr a makarony“, aniž by tušil, proč mu to Duch dává na srdce. Obával se, že ho za to pastor vykáže ven (a ten k tomu opravdu neměl daleko). Po skončení bohoslužby za pastorem přišla žena, kterou tam zřejmě nikdo neznal. Do sboru jela dvě hodiny a stále si dělala starosti o syna. Těmito provoláními jí ale Bůh dal jistotu, že na syna myslí – ten totiž prod ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
