Devět cest k Bohu: Která je ta vaše?

1. Naturalisté
Boží blízkost nejintenzivněji zakoušejí v přírodě a skrze krásu stvoření.

„Raději bych uctíval Boha v přírodě, kdy bych seděl hodinu někde u potoka, než na bohoslužbách.“
+ úžas nad Božím dílem, citlivost ke stvoření, schopnost ztišení
− mohou podceňovat význam církevního společenství a společné bohoslužby

2. Smysloví křesťané
K Bohu je přibližuje krása, hudba, umění, vůně, symboly a slavnostní atmosféra.

„Rád chodím do sborů s liturgickou bohoslužbou, kde voní kadidlo a kde je Večeře Páně skutečným obřadem.“
+ hluboký smysl pro krásu a posvátno, intenzivní prožívání bohoslužby
− hrozí závislost na silných emocích a estetických zážitcích

3. Tradicionalisté
Duchovní život rozvíjejí prostřednictvím řádu, liturgie, modliteb, církevního kalendáře a osvědčených forem.

„Rád se účastním bohoslužeb probíhajících podle osvědčeného řádu a modlím se slovy, jež pronášely celé generace křesťanů.“
+ věrnost, disciplína, úcta k církevní tradici, křesťanský kalendář jako součást duchovního života
− mohou sklouznout k prázdným náboženským úkonům nebo lpění na zvyklostech

4. Asketici
Nejlépe se setkávají s Bohem v tichu, samotě a jednoduchosti.

„Líbilo by se mi zůstat přes noc v klášteře, kde bych mohl být sám, modlit se a studovat Písmo.“
+ soustředěnost, hluboká modlitba, vnitřní kázeň, ochota se podřizovat, vytrvalost v těžkostech, hmotná skromnost
− mohou klást přílišný důraz na osobní zbožnost a odříkání, samoúčelně vyhledávat bolest a snažit se tím získat Boží přízeň

5. Aktivisté
Boha následují v zápase za pravdu, spravedlnost a změnu společnosti.

„Aktivity jako boj proti společenským nešvarům, účast na schůzích a dobrovolná práce na politické kampani pro mě mají velký význam.“
+ odvaha, iniciativa, ochota jednat, obliba modlitebních pochodů, přímluvy
− hrozí odsuzování druhých, netrpělivost, konfliktnost nebo zanedbávání osobní spirituality

6. Pečovatelé a praktici
Lásku k Bohu vyjadřují konkrétní službou lidem.

„Cítím Boží moc, když uklízím modlitebnu, připravuji jídlo pro rodinu v nouzi nebo trávím týden v sirotčinci v Rumunsku.“
+ soucit, štědrost, praktická pomoc
− mohou vyhořet nebo odvozovat svou hodnotu pouze od služby

7. Entuziasté
Boží přítomnost zakoušejí skrze radost, oslavu, spontánnost a dobrodružství víry.

„Bohu se cítím nejblíže, když se mé srdce vznáší a mám pocit, že jsem jím naplněn až k prasknutí.“
+ nakažlivá radost, důvěra Bohu, otevřenost novým výzvám
− mohou hledat stále nové zážitky na úkor vytrvalosti, mít tendenci být nezávislí

8. Kontemplativní křesťané
Touží po hlubokém, láskyplném vztahu s Bohem a tráví čas v tiché modlitbě a rozjímání.

„Líbí se mi, když můžu půl hodiny denně sedět v tiché modlitbě, psát Bohu milostné dopisy a radovat se v jeho přítomnosti.“
+ intimita s Bohem, citlivost, hluboká oddanost, skryté skutky zbožnosti
− mohou být příliš zaměření na vlastní duchovní prožitky; sklouzávat k meditaci, která stírá rozlišení Bůh–člověk, zapomínat na sebekázeň a život ve svatosti

9. Intelektuálové
Boha poznávají především studiem Bible, teologie a přemýšlením o víře.

„Vnímám Boží blízkost, když můžu několik hodiny studovat Písmo nebo dobrou křesťanskou knihu a poté o tom vyučovat.“
+ touha po pravdě, schopnost rozlišování, hluboké porozumění víře
− hrozí, že intelektuální poznání převáží nad osobním vztahem nebo praktickým životem víry; pýcha, záliba ve sporech

Podle knihy Garyho Thomase Posvátné stezky (Návrat domů, 2008).