Co říká Bible o introvertním a extrovertním chování?

Pán nás volá, abychom u něj ve ztišení našli záchranu a načerpali vnitřní sílu (Ž 62,2). Po všech bouřích a hluku k nám mluví „tichým a jemným hlasem“ (1Kr 19,12). Modlitba v soukromí pokojíku (Mt 6,6) a pokorné srdce (Mt 11,29) jsou základem vztahu s Bohem i proměny charakteru.

Zároveň nás Bible zve k životu ve společenství (Žd 10,25) i ke chvále a uctívání ve shromáždění (Ž 34,4). Potřebujeme jeden druhého, abychom si byli oporou (1Te 5,11) a stávali se dobrými správci rozmanité milosti (1Pt 4,10). Společně tak můžeme dospět k čiré radosti ze společenství (Ž 133,1).

Dokonalý příklad rovnováhy vidíme u Ježíše. Sloužil velikým zástupům, ale moc k tomu získal až po čtyřiceti dnech v poušti. Opakovaně odcházel na pustá místa k modlitbě, aby pak mohl s novou silou vyučovat učedníky a osobně se jim věnovat (např. L 9,1–6).

I další lidé ze Starého a Nového zákona vedl Bůh jak ke ztišení, tak k životu uprostřed Božího lidu. Prorok Elijáš žil dlouho jako poustevník, ...