Slovníček duchovních pojmů: Prosperita
Prosperita je jedním z krásných slov, jejichž pravý význam byl ukraden. Původně toto latinské slovo pro-speró znamenalo „prospívat“ nebo „dobře se dařit“. Ovšem pod vlivem tzv. teologie prosperity se stalo jen materiální karikaturou skutečného životního štěstí, a získalo tak v křesťanském prostředí negativní zabarvení.
Audio pouze pro předplatitele
Vzpomínám si, jak mi jedna laskavá dáma přivezla z jisté konference vytištěný návod, jak mám denně před zrcadlem vyznávat, jak jsem úžasný a jakou mám ohromnou službu, která „mění národy“. Měl jsem také „přikazovat bohatství“, aby se ke mně už konečně dostavilo. Pamatuji si, že jsem měl podle této doktríny každé ráno do zrcadla vyznávat větu: „Peníze ke mně přicházejí TEĎ!“ V naší rodině tato hláška zlidověla, a když třeba po jídle sedíme znaveni u stolu a nikomu se nechce se zvednout a naložit nádobí do myčky, marně vyznáváme: „Nádobí do myčky odchází TEĎ!“
Jistě, Bible často mluví o penězích i bohatství a řada významných Božích mužů a žen svůj majetek úspěšně používala pro budování Božího království. Je inspirující vidět, že největší částku, jakou kdy kdo v celé historii naší země dal na dobročinné účely, dali „tři bratři“. Ne pohádkoví princové, ale tři věřící sourozenci Wałachové ze Slezska, kteří 1,8 miliardy z pohádkového výnosu z prodeje svého životního byznysu vložili do křesťanské nadace, která podporuje množství skvělých projektů.
Věty o pravé biblické prosperitě ale působí směšně, když jejich význam zúžíme na peníze a majetek. Následování Ježíše Krista není byznysový projekt, jak získat na svou stranu štědrého Investora v nebi. Není to cesta, jak „šplhat po žebříku“ našeho společenského postavení a uskutečnit svůj vlastní „český sen“, který se nakonec může ukázat být jen kulisou.
Apoštol Jan píše „milovanému Gaiovi“, že se modlí, aby „ve všem prospíval a byl zdráv, tak jako prospívá tvá duše“ (3J 1,2). O Ježíši je v Bibli řečeno, že „prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem“ (L 2,52). Ale také, že „ačkoli byl bohatý, stal se kvůli vám chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli“ (2K 8,9). Nakonec odložil nejen svou nebeskou slávu a způsob bytí rovný samotnému Bohu, ale i poslední zbytky lidské důstojnosti, když nahý, zbičovaný a vysmívaný umíral potupnou smrtí určenou jen nejhorším vzbouřencům. „Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka.“ (Fp 2,7) A paradoxem této skandální milosti je to, že právě tím největším pokořením vystoupil po nebeském žebříku až na nejvyšší příčku, kdy „ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno“ (Fp 2,9). A naplnil tím ten největší sen ze všech: velkolepý plán záchrany světa.
Autor je pastorem AC Ústí nad Labem.
