Miloslav Kloubek o kaplanské službě: Dobrá zpráva působí jako balzám

V čem jako vojenský kaplan vidíte hlavní smysl své práce?

Být s vojáky, rozumět jejich práci, jejich radostem i starostem. Naslouchat jim, pomáhat vytvářet příjemnou atmosféru pro jejich náročnou službu. Povzbuzovat, mít pro ně v každé situaci připravené dobré slovo. Mít je rád a pokoušet se jim to neustále vyjadřovat.

Mají vojáci – většinou asi nevěřící – o vaši službu zájem?

Mají většinou velký zájem. Přijde jim vhod někdo, kdo se snaží jim porozumět a kdo jim chce podle svých možností pomáhat. Málokdo vyloženě odmítne vstřícného kaplana. To musí mít hodně špatnou zkušenost s církví nebo s křesťany. Ale kaplana berou jako svého člověka, a proto ho přijímají.

Dostal jste se někdy se svou jednotkou do nějaké nebezpečné situace? Jsou vojáci v takovém případě otevřenější pro evangelium?

Do nebezpečných situací se moji vojáci dostávali zejména při zahraničních operacích. Každý výjezd vojáků za hranice naší republiky násobí rizika, protože plní náročné úkoly v oblastech, kde bývá napětí, a oni mají být pomocí k urovnání konfliktů. Být pod tlakem, daleko od domova, vytrženi ze svých rodin působí silně na psychiku. Dobrá zpráva od kaplana otevírá většinou srdce a působí jako balzám. Ale kaplan musí vědět, jak má evangelium podat, aby nevyprovokoval opačnou reakci.

Můžete jako kaplan někoho vést k pokání a k přijetí Ježíše za svého Spasitele?

Mohu, ale dobře vím, že to lidé nesmí cítit jako poučování, jako agitaci, jako snahu církve o získání oveček. Rozumím jejich odtažitému postoji, kvůli kterému potřebuji mluvit hlavně o své osobní zkušenosti, ne o dogmatech. Musím získat jejich důvěru, musí se u mě cítit svobodně a bezpečně při naslouchání a rozhodování. Potřebují mít dost času pozorovat můj život, aby v něm viděli Boží působení, a to je povzbudí se ptát, co je za mojí vírou.

Co jste se při službě v armádě naučil, čím vás obohatila?

Nejvíc jsem se naučil v každém člověku vidět vzácné Boží stvoření s pestrými zkušenostmi, oceňovat jejich obdarování a úsilí o dobro, o pomoc druhým. Naučil jsem se respektovat jejich názory odlišné od mých a vyjadřovat jim podporu i ve chvílích, kdy s jejich vnitřními postoji nesouzním. Učím se naslouchat lidem a rozumět jejich problémům, i když jsou někdy odlišné od problémů křesťanů, ale jejich duše je citlivá a hledající. Jsem obohacený o tisíce kolegů a kolegyň, se kterými jsem se při své službě potkal.

Úkolem vojenských kaplanů je konání bohoslužeb, biblických hodin a pastorace, případně připravenost k osobním rozhovorům bez ohledu na víru či vyznání. Nabízejí vojákům duchovní literaturu a Bible. Od obnovení této služby v roce 1998 jí u nás prošlo už 57 duchovních. V současné době slouží v ozbrojených silách ČR 33 vojenských kaplanů a jedna vojenská kaplanka z jedenácti křesťanských církví.