Mýty o dětech a rodičovství: Proč naše dítě zlobí?
Zatímco za dob mých rodičů musel člověk absolvovat cestu do knihovny a projít několik knih, aby si sehnal radu ohledně rodičovství, v dnešní době se to na nás valí, ať chceme, nebo ne. Stačí zhlédnout jedno video Milana Studničky či Zdeňky Staňkové na Facebooku nebo Instagramu, a už se jich nezbavíte. Energii, kterou naši rodiče museli vynaložit na fyzickou aktivitu při honu na knihy, teď musíme my vynaložit na promýšlení a rozvažování, které rady následovat, a které ne.
Audio pouze pro předplatitele
Nebo bychom aspoň měli. Ne všechny rady totiž budou dobré, i když se na první pohled dobré zdají. Všechny výchovné směry stojí na dobrých záměrech a v mnoha případech budou popisovat svět a lidi takové, jací jsou. V mnoha jiných ohledech se ale budou mýlit, protože nepočítají s porušeností světa, s hříchem, s Božím odpuštěním, s evangeliem. A nejčastěji to bude tak půl na půl a člověk musí rozpoznat, která část myšlenky sedí, a která ne.
Proto je potřeba se řídit Pavlovou větou: „Nepřipodobňujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli zkoumat, co je Boží vůle, co je dobré, přijatelné a dokonalé.“ (Ř 12,2) Jaké rodičovství je v Božích očích dobré, přijatelné a dokonalé? Ráda bych s vámi ve svých článcích prošla pár takových myšlenek a mýtů, na které je dobré si v dnešních výchovných směrech dát pozor.
Mýtus č. 1: Dítě je v jádru dobré
Jeden z nejvýraznějších rozdílů mezi výchovou ve světě a křesťanskou výchovou je stav na ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
