Přehled článků Příběhy hudba rodina chvály

Měla jsem sen mít klavír (příběh)

Narodila jsem se na Slovensku, v Popradě, a odmalička jsem byla vedena k víře v Ježíše Krista. Již před mým narozením se za mě máma modlila, aby mi Bůh dal hudební talent. Zájem o hudbu se projevil už v raném dětství, kdy jsem inklinovala k poslechu zahraničních chval, což byl můj hlavní každodenní zájem.

ilustrační foto Felicia Buitenwerf (Unsplash)

Audio pouze pro předplatitele

0:00 / 0:00

Na základní umělecké škole jsem v osmi letech nastoupila na hru na klavír. Postupně jsem na Slovensku začala soutěžit v klavírních soutěžích a nakonec jsem se rozhodla, že chci hru na klavír studovat na konzervatoři. Do naší rodiny se postupně vloudila myšlenka, že bych se mohla zkusit přihlásit na Pražskou konzervatoř. Začala jsem se tedy připravovat na přijímačky, byť jsem věděla, že konkurence je vysoká. Na konzervatoř mě přijali, což byl pro mě zázrak, a tudíž naši rodinu čekalo stěhování.

I když to byl pro mě velký úspěch, po nástupu na konzervatoř se okolnosti jevily úplně opačně. Můj učitel hry na klavír byl v prvních měsících naprosto nespokojený s tím, jak hraji. Vyvrcholilo to tím, že mi řekl, že vůbec neví, co se mnou má dělat. To bylo pro mě jako čerstvou studentku zraňující. Přišly pochybnosti, zda jsem vůbec měla na konzervatoř jít. Nicméně jsem se začala více modlit a číst Boží slovo; zároveň jsem začala efektivněji cvičit na klavír. Situace se během pár měsíců změnila tak, že pro mého učitele byl zázrak, jaký obrat v mé hře na klavír nastal.

Zpětně si uvědomuji, že tyto první náročné měsíce byly užitečné, protože mě donutily budovat vztah s Bohem. Jinak bych možná skončila ve světském uměleckém způsobu života.

Když jsem žila v Praze druhým rokem, začala jsem hrát na klavír ve chválicí skupině v Církvi víry Milost Praha. Zde byly začátky také poměrně perné. Tím, že jsem denně cvičila na klavír několik hodin, bylo pro mě vyčerpávající ještě sloužit o víkendu a chodit na nácviky. Také jsme v kapele ze začátku zažívali hodně „obrušovacích“ momentů v našich vztazích.

Po dvou letech od mého nástupu do chval se naše společenství stěhovalo do větších prostor a tam na mě čekalo příjemné překvapení v podobě křídla (koncertního klavíru), které tam zbylo po předešlých nájemnících. Již předtím jsem měla sen mít křídlo; teď se splnil skrze církev. Postupně jsem si začala připravovat chvály v čistě klavírní podobě. To se zužitkovalo při častých návštěvách zahraničních hostů, kteří chtěli mít klavírní doprovod ke kázání a následné službě. Chvály se staly mojí velkou zálibou. Začala jsem v tom vidět svou budoucnost, a tak jsem se rozhodla, že se moje hudební cesta zaměří na křesťanskou hudbu.

Nyní se věnuji hraní nejenom v církvi, ale i na různých evangelizačních akcích a křesťanských koncertech. Jsem vděčná, že se naplnila prosba mé mámy a Bůh do mě vložil hudební talent a že mu jím dnes mohu sloužit.


Barbora Pirohovičová, CV Milost Praha

Odemkněte si kompletní obsah webu!

Všechny články ke čtení i poslechu již od 41 Kč/měsíc. První měsíc jen za 1 Kč!

Koupit předplatné