Příběhy a povolání, které zůstává. Apoštolská církev uspořádala konferenci pro ženy

V pátek večer promluvila hlavní řečnice Sherry Sabellová z USA a podělila se s účastnicemi o svůj životní příběh. Společně se svým manželem Jimem prožila na začátku své cesty s Bohem, ještě v době zdejší totality, povolání do Prahy. Prožili zde dlouhá léta společné služby, potom však přišlo velmi těžké období, kdy Jim onemocněl rakovinou a v šedesáti letech zemřel.

„Kde jsi, Bože?“ – to byla Sherryina zoufalá otázka, když vylévala před Bohem své srdce. A jeden večer jí Bůh dal odpověď: „Jsem tu stále s tebou a nikdy jsem tě neopustil. Vstaň, vezmi si Boží zbroj a vrať se do boje. Tvoje povolání neskončilo a stále jsou tu lidé, kteří tě potřebují.“ Toto slovo ji pozvedlo, tíha zoufalství z ní spadla a znovu nalezla sílu pokračovat. Dnes je Sherry ředitelkou misijní organizace AoG pro balkánské státy a střední Evropu, první ženou v této pozici. Na konferenci sdílela to, co sama přijala: „Když tě Bůh povolá, pak tě i vyzbrojí a pozvedne v dobách dobrých i zlých.“

V sobotu pak Sherry mluvila o čtyřech jiných ženách a vyprávěla jejich příběhy. Biblická prorokyně Debora jako jedna z nejsilnějších ženských vůdkyní v mužském světě ukázala, že Bůh si povolává kohokoliv bez ohledu na pohlaví. Chana (Anna) zůstala Bohu věrná i v utrpení neplodnosti a dočkala se toho, že se její syn Samuel stal významným Božím mužem. Ve chvílích utrpení Chana na Boha nezanevřela, ale přiblížila se k němu o to víc. Povolání Ester na královský dvůr přineslo záchranu židovskému národu. Ovšem jen díky tomu, že Ester byla ochotná postavit se svým strachům.

„K trojici biblických žen pak Sherry přidala jednu ženu z ne tak vzdálené minulosti: Corrie ten Boom s Boží pomocí odpustila neodpustitelné. A to nám dává naději, že když stojíme v Božím povolání, můžeme počítat s jeho zmocněním nad naše přirozené možnosti,“ říká jedna z účastnic konference Ludmila Pohanková.

V sobotu promluvila ještě jedna americká misionářka, která dříve působila v Česku, a to Andrea Morissonová. Ta ve svém příspěvku zdůrazňovala, že všechny máme v rukou nějaký dar, který do nás Bůh vložil. „Každá z nás však drží něco jiného. A to, co jsme dostaly, se stane opravdovým Božím povoláním ve chvíli, kdy to začneme používat společně s Bohem. Zůstávat v Kristu, neoddělovat se od něj za žádných okolností je ten nejdůležitější předpoklad, aby povolání přinášelo ovoce, které zůstává,“ přiblížila Pohanková.  

V odpolední panelové diskusi tyto dvě misionářky doplnila Zuzana Sedláčková, která je nyní na krátký čas v ČR, než se zase vrátí na své misijní pole do Tanzanie. „Vyjadřovaly se k otázkám Božího povolání, jak ovlivňuje celou rodinu i jak zvládat těžkosti života na misii. Hezkým shrnutím bylo vyjádření Zuzky Sedláčkové na otázku, co vidí jako své hlavní povolání, které se projevuje na každém místě – jednoduše přinášet Kristovu vůni a šířit Boží lásku,“ popsala Pohanková. Účastnice si prý mohly pořídit i parfém s nápisem „Vůně zůstává“ jako připomínku svého povolání.

„Byl to dobrý a povzbudivý čas,“ zhodnotila akci Pohanková. „Asi to nejdůležitější, co si odnášíme, nejsou jen vyslechnuté moudré myšlenky, ale především setkání s lidmi. Naše přednášející se nedržely stranou a ženy, které se s nimi setkaly, odjížděly obohacené jejich úsměvem a laskavostí. Není právě i to tím Božím povoláním, které zůstává?“