Poselství z Údolí radosti: Bruntálská iniciativa smíření
Češi jsou dobří, pronesla dobrou češtinou žena, která by mohla být mou prababičkou, přestože byl v její řeči patrný německý přízvuk. Seděli jsme spolu u masivního stolu v malé, ale útulné kuchyni. Na dřevem obložených stěnách byly zavěšeny rodinné fotografie. Za oknem pečlivě udržovaná zahrada. Pohled jsem s mírným překvapením upřel do tváře staré paní.
Audio pouze pro předplatitele
Češi jsou dobří, jen lidé mohou být špatní, nebo dobří, řekla znovu a koutky úst se nadzvedly v náznaku úsměvu. Tato sudetská Němka, po válce odsunutá z pohraničí, nás pozvala do svého domu. Chtěla s námi Čechy sdílet své prožitky. Jednoduše, s přirozeností a otevřeností. A tak jsme seděli a poslouchali příběh Frau Freudenthalerové. Ochotně vzpomínala, byť plná emocí. Bolestné prožitky se vrátily.
Bruntál. Město na pomezí Moravy a Slezska, mezi horami a vodou. Freudenthal. Sudetské město, neodvratně spojené s německým obyvatelstvem. Narodil jsem se zde a vyrůstám tady. Je to město krásné, svérázné, obklopené jesenickými horami, jež se vypínají na západním horizontu. Ve večerním slunci úchvatný pohled. Kostel, osvícená dominanta na blízkém Uhlířském vrchu viditelná za temných nocí na míle daleko. Večery na březích Slezské Harty, šplouchající voda, poletující vážky. Nejen proto mi tento kraj přirůstá k srdci.
Letmá procházka po ulicí ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
