Martin Penc: Ven z vyjetých kolejí!
Svět kolem nás se mění neuvěřitelnou rychlostí a my v církvi často čelíme otázce: Jak zajistit, aby náš vztah s Bohem nezůstal viset v minulosti? Jak se stane, že z živé víry zůstane jen soubor zavedených tradic, zvyků a předsudků?
(Audioverze bude k dispozici v nejbližších dnech.)
Pokud chceme, aby byla naše víra čerstvá a schopná odpovídat na potřeby dnešní doby, pojďme se poučit ze zkušenosti apoštola Petra. Jeho příběh v 10. kapitole knihy Skutků je fascinující ukázkou toho, jak Bůh otevírá lidské oči pro zcela nové zjevení a nakolik je nutné za toto porozumění bojovat.
Kde bychom dnes byli my, kdyby se tehdy Petr a Pavel neprali za pohany?
Apoštol Petr byl zhruba třicetiletý muž, který uvěřil v Ježíše jako Mesiáše. Měl však ve svém životě pevně vyjeté koleje – kulturu a náboženská přesvědčení, která zformovala celý jeho dosavadní svět. Přesně věděl, s kým se správný žid může stýkat, a s kým ne. Věděl, co má Bůh rád, a co je v jeho očích nečisté. V jeho světě existovaly jasné, nepřekročitelné hranice – a pohané nebo římští vojáci rozhodně patřili na druhou stranu barikády.
Skutky apoštolské (10,1–5) popisují událost v Cesareji, kde žil ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
