Jakub Limr: Můžu ti dolít?

Často si radost kazíme tím, že ji čerpáme z falešných zdrojů. Už kdysi Bůh skrze proroka Jeremjáše upozorňoval vyvolený národ: „Dvojí zlo spáchal můj lid: Opustili mne, zdroj živých vod, a vytesali si cisterny, cisterny rozpukané, jež vodu neudrží.“ (Jr 2,13) Kdybych měl víc peněz, naplní to můj život radostí. Kdybych si ji vzal, byl bych šťastnější. Oproti tomu jiný vzdychá: Kdybych si ji tak nevzal... Kdyby mě povýšili. Kdybych žila v jiném městě. Kdybych shodila deset kilo...

Když jsme v těžké situaci s kamarádem po boku, hladina stresového hormonu je poloviční.

Křesťanský psycholog a poradce Henry Cloud ve své knize „Zákon štěstí“ líčí, jak se probíral stohy vědeckých výzkumů o pocitech štěstí a radosti. „Klidně byste mohli na vrchol té hromady položit Bibli,“ říká Cloud, „protože moderní věda potvrzuje moudrost, kterou najdete v Knize knih. Když jsem četl studii za studií, měl jsem před očima Mojžíše, Šalomouna, Ježíše nebo Pavla. Říkají to samé: Radost nenajdeme v okolnostech, na bankovním účtu ani v úspěchu. Naše radost není závislá na tom, co se nám děje, nýbrž na tom, v koho věříme a co děláme. Pochopíte-li to, můžete žít radostný život.“

„To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná.“ Co nám Ježíš pověděl? V 15. kapitole Janova evangelia najdeme minimálně tři zdroje radosti, a že jste to vy, přidám ještě bonus ze 16. kapitoly.

Kde pramení radost

Celé svoje povídání začíná Ježíš obrazem vinného kmene a ratolestí. Úzké spojení s Kristem, vztah s Kristem, přátelství s Kristem jako pramen lidské radosti. Aby Ježíš podtrhl, o jak blízký vztah jde, ještě přidá v devátém verši: „Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce.“ Miluju tě! Nejde o náboženské klišé. To ti říkám, proto, aby moje radost byla v tobě a tvoje radost aby byla plná.

Druhý zdroj radosti Ježíš zmiňuje v 10. verši: „Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“ Aby život fungoval, musí se žít tak, jak byl vyprojektován. Bůh je projektant. Bůh je Stvořitel. Bůh určuje pravidla hry. Čerpat z druhého zřídla radosti – v tom vám pomůže jedno takové staromódní slovo: poslušnost. Uposlechněte to, o čem víte, že je to správné, a přinese to do vašeho života radost. To je jednoduchý princip, u kterého každý z nás už někdy zažil, že funguje. Přece… když uděláte správnou věc, cítíte se pak špatně, nebo skvěle?

Dnešní doba je posedlá tím, dělat věci správně. Pomalu každá firma pořádá nějaké školení, valí se na nás tuny informací „jak na to“. Já jsem pro, aby se věci dělaly excelentně. Nezačíná to ale u toho, dělat věc správně. Ještě důležitější je dělat správnou věc. Jak trefně poukazuje biskup AC Martin Moldan: Jde o malý rozdíl v gramatice, ale o velký rozdíl v životě.

Třetí zdroj radosti najdeme ve verši 12. Toto jsem vám pověděl, aby vaše radost byla plná, ale ještě nekončím! Ještě něco: „To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.“ Bůh nás nestvořil, aby náš vnitřní motor jel na majetek, úspěchy a já nevím co ještě. Pohonem naší duše je láska. Nejsme stvořeni k samotě. Naše radost do jisté míry závisí na naší schopnosti navazovat hluboké a smysluplné vztahy. Vědecké experimenty ukazují, že s kamarádem nebo kamarádkou po boku v těžké situaci, se nám v mozku snižuje hladina stresového hormonu až o polovinu. Už jenom přítomnost přátel pomáhá zvýšit faktor radosti. Proto všechny ty verše v Bibli o vzájemné lásce, povzbuzování, nesení břemen, plakání s plačícími a radování se s radujícími.

Bolest není napořád!

Slíbený bonus na konec: Stále sledujeme Ježíše, jak mluví ke svým učedníkům. Má toho spoustu na srdci. Je to poslední den, který spolu tráví. Před Golgotou. Před ukřižováním. My se jen přesuneme z 15. do 16. kapitoly Janova evangelia. „Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uvidíte, protože odcházím k Otci.“ (J 16,16) Krátce nato se Ježíš dostane k vysvětlení: „Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; vy budete zarmouceni, ale váš zármutek se změní v radost. Žena, když rodí, má zármutek, protože přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná již na soužení pro radost, že se na svět narodil člověk. Tak i vy nyní máte zármutek; opět vás však uvidím a vaše srdce se bude radovat a vaši radost vám nikdo nevezme.“ (J 16,20–22)

Zase obraz. Nejdříve vinný kmen a ratolesti. Teď se ocitáme na porodním sále. Mámy vědí, co jsou porodní bolesti. Ale také znají tu radost, když poprvé vidí svoje miminko. Celé to začíná velkou bolestí, ale končí to obrovskou radostí. Radost nakonec vyhraje.

Ježíš tuhle ilustraci používá pro chvíle, kdy máte pocit, jako byste byli odpojeni ode všech zdrojů radosti. Kdy pochybujete, jestli to má vůbec smysl věřit v Boha, protože… protože to vypadá, že nevěřící lidé jsou na tom o dost líp. Ježíš nás připravuje na to, že přijdou časy bolesti, ale jedním dechem říká, že to nebude trvat pořád. Skončí to a ty to zvládneš! Bible i věda potvrzují, že radostní lidé mají správnou perspektivu: Uvědomují si, že jejich nesnáze jsou jen dočasné.

Miluju tě, říká Ježíš. Tak mě poslouchej. Za chvíli se zase uvidíme. A pak se tvoje srdce bude radovat radostí, kterou ti už nikdy nikdo nevezme. Věř mi, radost nakonec vyhraje!

Jakub Limr, DiS., je pastorem KS Mozaika v Hradci Králové.