Do nového roku: Bibli nestačí pouze číst

Bible není jen jednou z knih v naší knihovně. Pokud nevlastníte sbírku Biblí jako já, vaše Bible nemá v knihovně co dělat, ale má být po ruce a používána. Pokud chcete prožít svůj život ve vztahu s Bohem, je třeba věnovat se Písmu každý den. Záměrně píšu „věnovat“, protože pouze číst Bibli nestačí. Proč?

Sytit ducha

Apoštol Pavel píše, že „veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení, k usvědčování, k napravování, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl takový, jaký má být, důkladně vystrojený ke každému dobrému skutku“ (2Tm 3,16–17). Navzdory množství autorů, kteří biblické poselství psali v různých dobách a na různých místech, tvoří Bible souvislý teologický celek, který nám zprostředkovává komplexní zjevení o Bohu a odhaluje dějiny spásy. Pro náš duchovní rozvoj je tedy nenahraditelná.

Písmo je také duchovní potravou. Když Ďábel pokoušel Ježíše a snažil se ho svést tím, že apeloval na jeho hlad po čtyřicetidenním půstu, Ježíš mu odpověděl známými slovy: „Člověk nebude živ jen chlebem, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.“ (Mt 4,4)

Pro Boží slovo je používáno řecké slovo logos a jsou tím myšleny obsažené informace o Bohu, které se z něj můžeme dozvědět, přemýšlet o nich a ve své mysli je systematizovat.

Milování Boha není pouze postoj sympatie k němu. Projevuje se láskou k jeho výrokům a jejich naplňováním.

Když ale zde Ježíš hovoří o každém slově vycházejícím z Božích úst, v řeckém originále je použit výraz réma – vyslovené slovo, výrok. To je pokrmem pro našeho ducha, v němž přebývá naše schopnost věřit. Když čteme Bibli nebo posloucháme biblické vyučování, stává se, že nás výroky Božího slova vnitřně hluboce zasáhnou. Je to, jako kdyby k nám Bůh osobně promluvil. Tuto nenahraditelnou zkušenost potřebujeme pravidelně zažívat (a to se nám při čtení jakékoli jiné literatury nestane). Právě proto je Písmo výjimečné a hodné naší pravidelné pozornosti.

Bible jako léčebná kůra?

Boží slovo má blahodárný vliv na naše zdraví. Král Šalomoun povzbuzuje, ať Boží slova „nesejdou z tvých očí, střež je v hloubi svého srdce. Neboť jsou životem pro ty, kdo je nalézají, uzdravením pro celé jejich tělo“ (Př 4,20–22). Použitý hebrejský výraz marpe znamená „lék, kúra“. Pravidelná četba Bible je tedy jakousi terapií, která člověku přináší nejen duševní, ale také tělesné zdraví. Boží výroky jsou „životem pro ty, kdo je nalézají“. Podstatou naší křesťanské víry je věčný život, který jsme přijali, když jsme uvěřili v Krista a přijali ho jako svého Pána a Zachránce. Tento život v nás Boží slovo ještě posiluje. Kdysi dávno jsme kvůli pádu do hříchu našich prapředků přišli o přístup ke stromu života v rajské zahradě. Bůh nám však ze své milosti dal svého Syna Ježíše a Písmo, díky kterému můžeme být napojeni na zdroj nebeského života. 

Co radil Mojžíš?

Věřící Židé jsou známí velkou úctou a láskou k Písmu a často znají zpaměti rozsáhlé pasáže Tóry, Hospodinova zákona. V 6. kapitole 5. Mojžíšovy vysvětluje Mojžíš izraelskému lidu, jak má přistupovat k Božím příkazům a ustanovením: „Ať jsou tato slova, která ti dnes přikazuji, ve tvém srdci. Opakuj je svým synům, mluv o nich, když pobýváš ve svém domě, i když chodíš po cestě, když ležíš, i když vstáváš. Přivaž je jako znamení na ruku, ať jsou značkou mezi tvýma očima. Napiš je na veřeje svého domu a na své brány.“ (v. 6–9)

To je velikou inspirací i pro nás, Boží lid 21. století. Potřebujeme totiž dát Božímu slovu v našich životech takové místo, jaké mu náleží. Kazatelé dnešních časů se snaží přesvědčit návštěvníky svých shromáždění, aby vůbec Bibli četli (aspoň kapitolu denně). Mnozí dlouholetí křesťané se sklopenýma očima přiznávají, že ještě nepřečetli celou Bibli. Přitom jsme díky komunikačním technologiím vystaveni nepřetržitému proudu informací, které neustále konzumujeme a které zahlcují naši mysl. Všechny ty zpravodajské portály, sociální sítě, proud bezduchého slova a hudby z komerčních rádií či ohlupující pořady v televizi způsobují, že je pro nás stále těžší soustředit se na otázky, na kterých skutečně záleží, a přemýšlet o nich. Boží hlas, který k nám mluví při čtení Bible, uprostřed tohoto chaosu zaniká.

Během husitských válek prý tehdejší papež Pius II. prohlásil, že „táborská žena zná Bibli lépe než leckterý kněz“. Ano, Bibli nestačí číst, Bibli potřebujeme znát. A znalosti dosáhneme jedině tak, že ji budeme studovat a budeme se ji učit tak, jak nám to radí, či spíše přikazuje, Mojžíš.

S poznáním Božího slova a jeho uváděním do praxe v životě věřícího je spojeno požehnání, vstup do zaslíbené země a rozmnožení se v ní. Dosažení tohoto požehnání však nemůžeme oddělit od kvality našeho charakteru a postojů (od bázně Boží) a od práce na Božím díle (úsilí o obsazení „země zaslíbené“).

Mojžíš o pár veršů dříve Izraelcům zdůrazňuje, že mají „celým srdcem, celou duší a celou silou“ milovat Boha. Tento verš je v církvi velmi dobře znám, a i když jej lidé poměrně často citují, mnohdy si neuvědomují, že milování Boha není pouze jakýsi vnitřní postoj silné sympatie ke Stvořiteli, ale projevuje se také láskou k Božím výrokům a jejich naplňováním. Boží výroky mají být v našem srdci – máme je znát a být s nimi vnitřně ztotožněni. Bible má mít centrální místo v rodinném životě křesťanů, rodiče mají Boží slovo učit své děti i svá vnoučata. Máme o jeho Slově mluvit, a to doma i na cestách. Máme s ním uléhat a máme se s ním i probouzet.

Mojžíš dává Izraeli doporučení, které ortodoxní židé dodnes dodržují. Při modlitbě si pomocí řemínků přivazují výňatky z Božího slova na ruku a na čelo a malé krabičky s Božím slovem upevňují také na zárubně dveří svých příbytků a brány měst. To všechno má symbolický význam.

Mít Boží slovo na čele znamená, že náš vnitřní myšlenkový svět mu má být podřízen a má jím být formován. Boží slovo upevněné na ruce poukazuje na to, že výroky Písma mají ovlivňovat naše skutky a celé naše životní dílo. A kdykoli vycházíme ze svého domova do světa a kdykoli se opět vracíme domů, výroky Písma na zárubních našich dveří nám připomínají, že máme poslouchat Pána, když jsme doma i když jsme na cestách. Boží slovo střeží též naše „brány“ před vším zlým, které by do našich životů chtělo přijít zvenčí.

Stát se lidmi Knihy

Informace a hodnoty obsažené v Písmu představují základ, který má formovat náš světonázor a životní praxi. Možná to zní nemoderně, ale je to jediný způsob, jak v této době obstát a být solí země a světlem světa.

Začátek nového roku je jedinečnou příležitostí k obnově našeho vztahu s Božím slovem. Začněme ho studovat, poznávejme ho a učme se ho. Udělejme všechno pro to, aby hlas toho, kdo stvořil svět a kdo nás v Kristu povolal k životu, nezanikl uprostřed informačního šumu tohoto světa. Buďme „lidmi Knihy“, lidmi Bible. Vezměme si k srdci slova, která Bůh řekl Jozuovi: „Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Budeš nad ním rozjímat ve dne i v noci, abys zachovával a konal všechno, co je v něm zapsáno, protože tehdy dosáhneš na své cestě úspěchu a tehdy budeš rozumně jednat.“ (Joz 1,8)

Autor je kazatelem Křesťanského společenství Milost (Církve víry Milost) ve slovenském Brezně a v Praze-Řepích.

Převzato se svolením z webu Milost.sk, redakčně upraveno.