„Tohle se tady běžně neděje...“ (osobní příběh)

V posledních letech se jeho zdravotní stav začal zhoršovat a několikrát byl hospitalizován. Chodívám do nemocnic jako kaplan a bylo zajímavé, že kdykoli Jan ležel v nemocnici, přišel jsem právě na jeho oddělení, aniž bych věděl, že tam leží.

Před Vánocemi jsem dostal od Pána zvláštní pokyn, abych šel na urologii, a tak jsem poslechl. Po dvou hodinách, co jsem procházel pokoje, mluvil s lidmi a modlil se s nimi, už jsem byl unavený a chtěl jsem odejít. Z pokoje, který ještě byl přede mnou, zrovna vycházel jeden dědeček o hůlce. Nevěnoval jsem mu větší pozornost, ale vnímal jsem, že ještě mám jít na jeho pokoj. Tam byli dva pacienti a dvě prázdná rozestlaná lůžka. Dal jsem se do rozhovoru s prvním pacientem a ten po chvíli říká: „O to, co mi vyprávíte, by určitě měl zájem můj spolupacient,“ a ukázal na prázdnou postel vedle.

Když jsem se podíval na jmenovku a rok narození u toho lůžka, s překvapením jsem zjistil, že je to Jan. Vtom se otevřely dveře a do pokoje vešel o ...