„Stát nás má za extremisty,“ říká křesťan z Běloruska
Ve stínu války na Ukrajině v posledních dvou letech zůstává její soused, Bělorusko, přezdívané občas „poslední evropská diktatura“. Pod vládou Putinova spojence Alexandra Lukašenka se tamní křesťané nikdy neměli zrovna dobře (viz např. rozhovor se Zmicerem Daškievičem v ŽV 2018/9 nebo článek o likvidaci sboru Nový život v ŽV 2023/12, str. 17). Podle dostupných zpráv jsou ale v této zemi omezovány i dosavadní, již značně okleštěné svobody. Když jsme tedy měli příležitost, položili jsme jednomu běloruskému křesťanovi pár otázek. Jeho pravé jméno z bezpečnostních důvodů nezveřejňujeme.
Audio pouze pro předplatitele
Zprávy z Běloruska připomínají Československo v padesátých letech. Jak se vám tam žije?
Žít musíme. Podmínky ovlivňují váš život, který může být lehčí nebo těžší. Na křesťanskou misii to ale vliv nemá, protože ta nebyla lehká nikdy. Žijeme pro Boží dílo. Když začnete přemýšlet o tom, jak vám je těžko, pak vám těžko samozřejmě bude. Přemýšlíte-li o Božích věcech, pak už si těžkostí tolik nevšímáte.
Mladí lidé to mají těžší, v Bělorusku pro ně není téměř žádná perspektiva. Zejména po roce 2020, kdy proběhla revoluce, je zřetelně vidět propast mezi státem a lidmi. Na jedné straně je stát, který dusí svůj lid, a na druhé straně národ, který je skvělý. Je mezi nimi jasná hranice a vy víte, kde chcete a nechcete být.
Církve, které jsou režimu nepohodlné, bude kvůli novému zákonu snadné zlikvidovat.
Máte jako křesťané specifické problémy v porovnání s ostatními, nebo stát pronásleduje všechny bez rozdílu?
V naší zemi je tradice, že pokud ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
