Přehled článků Zaostřeno Písmo démoni temnota

Slovníček duchovních pojmů: Rozlišování duchů

Rozlišování duchů patří mezi devět charismat z 12. kapitoly Prvního listu Korintským (1K 12,8–10). Mezi ostatními stojí spíše na okraji zájmu – na rozdíl od proroctví, jazyků nebo uzdravování se o něm nepíšou knihy. Církev bez něj nicméně nemůže dlouhodobě zdravě fungovat.

ilustrační foto Sixteen Miles Out (Unsplash)

Audio pouze pro předplatitele

0:00 / 0:00

Charisma rozlišování duchů umožňuje rozpoznat určující duchovní skutečnosti, resp. bytosti za slovy, osobami nebo projevy v situacích běžného života, ve společenství křesťanů i na celospolečenské rovině. Rozlišit Boží majestát, anděly, démony či Satana nejde rozumem, protože Ďábel se převléká za anděla světla. Ani rozpoznat duchovní a duševní projev často nejde na základě zkušenosti či znalosti Písma.

Příklad: Do sboru se přistěhuje mladá rodina. Jsou horlivější než většina domácích. Brzy kolem nich vznikne modlitební a evangelizační skupina. To dobře vypadá, ale někdy to může dopadnout špatně. Ti nadšení lidé mohou část sboru strhnout k nezdravým postojům a způsobit rozdělení. Pokud někdo skrze charisma včas rozliší, že je něco v nepořádku, je možno předejít vážným problémům.

Nejde zde o schopnost rozumovou, ale nadpřirozenou, kterou rozum musí teprve uchopit a zpracovat. Projevy rozlišování duchů pomohou právě tam, kde nejde uplatnit znalost Písma ani životní zralost a moudrost. Důsledkem odmítání nadpřirozených projevů, kdy se spokojíme s vlastními zdroji, je postupná ztráta Boží přítomnosti, přežívání na suchu, život z vlastní síly.

Projevy rozlišování duchů se v různých situacích objevují u každého křesťana, a to předně tam, kde se to týká jeho vlastního života a zodpovědnosti. U některých křesťanů se tento dar projevuje výrazněji i tam, kde nejde o jejich osobní věci. Je zvykem říkat, že takový člověk má dar rozlišování duchů, což není přesné, protože v 1K 12,10 se nemluví o daru, ale jen o rozlišování duchů, a tato „rozlišování“ jsou navíc v množném čísle. Nejde o předem danou schopnost vysypat rozlišení z rukávu; spíše o to, že v určité situaci dá Duch konkrétní zjevení. Každý, kdo s tím má zkušenosti, ví, že někdy (docela často) prostě neví. To mu pomáhá, aby si uvědomoval své meze a závislost na Duchu svatém.

Toto charisma slouží také jako pomoc při službě osvobozování. Pomáhá rozlišit, zda v konkrétním případě jde o démonizaci, o duševní onemocnění, nebo ještě o něco jiného. Projevy rozlišování duchů jsou potřebné i pro rozpoznání obdarování různých lidí, protože jde o poznání ducha člověka.

Podobně jako u dalších charismat dochází i v tomto případě ke kontroverzím. Člověk obdarovaný rozlišováním touží označením někdy i vyloženě negativních postojů a směrování pomoci jednotlivcům i církvi, ale nezřídka to bývá bráno jako projev nepřátelství. Při uplatnění charismatu je proto důležitá moudrost (ale někdy nepomůže ani ta).


Ing. arch. Tomáš Dittrich je redaktorem Života víry.

Odemkněte si kompletní obsah webu!

Všechny články ke čtení i poslechu již od 41 Kč/měsíc. První měsíc jen za 1 Kč!

Koupit předplatné