Škola uctívání: „Nové písně, choreografie a obrazy do sebe zapadají jako puzzle“
Ve dnech 15.–19. července se v kulturním středisku Fabrika ve Svitavách uskutečnil 10. ročník Školy uctívání. Jde o soustředěný čas na chválu a uctívání Boha, zejména pro umělecky a prorocky obdarované lidi. Cílem školy bylo mimo jiné rozvíjet osobní vztah s Bohem, uvolnit se k osobitému vyjadřování vztahu k Bohu a uvedení do prorockého rozměru uctívání.
Škola uctívání probíhá pod záštitou spolku České studny a letos se ho zúčastnilo asi 50 lidí. Mezi lektory byli Bogdan Kogut, Mirek Hoblík, Eva Šůrová, Alena Brandwagt, Jan Fousek, Otakar Bosman, Karel a Radka Hostýnkovi, Gábina Ryšavá, Eva Hudečková, Barbora Pechová, Robin Pecha a David Loula.
Dopoledne vždy probíhaly společné chvály a vyučování, odpoledne pak semináře podle konkrétního obdarování: hudební, taneční, výtvarný a přímluva za město s duchovním mapováním. Večer byl čas na další společné chvály a uctívání.
„Škola je výjimečná, řekla bych až exkluzivní, extravagantní, fascinující. Je pro ty, kdo se zajímají o prorocký rozměr chval a chtějí se nechat vést Duchem svatým, tzn. vstoupit do uctívání – do místa, kde Bůh vede, ukazuje a říká, co on chce,“ přibližuje Alena Brandwagt. Na tom, z jaké církve účastník přichází, nezáleží. Jedná se podle ní o bezpečné prostředí, kde se lidé učí nové věci a kde je dovoleno dělat chyby.
„Jedna starší sestra, která má vystudovaný matfyz (Matematicko-fyzikální fakultu UK), nerozuměla tomu, co se na škole dělo. Jen pozorovala. Bůh jí řekl: ‚Nemusíš všemu rozumět‘, a tak do uctívání vstoupila. Ve vyučování s tématem ‚Tanec pro druhé‘ věděla, co má pro koho tančit, a navíc ke každému měla výklad, což pro ni bylo neuvěřitelné,“ uvedla Brandwagt a pokračovala:
„Učitelé nám na základě celé Bible ukazují, jak uctívání probíhalo dříve a jak bude uctívání probíhat v nebi – a pak to prostě zkoušíme. Na všechno máme dostatek času. Čekáme na Ducha svatého, co nám dá za myšlenku, a aktivně vstoupíme na ‚hladinu‘. Vznikají pak nové písně, nové taneční choreografie a krásná výtvarná díla a vše to do sebe nadpřirozeně zapadá v jednotě jako puzzle.“
Témata, která takto vyplouvají na povrch, prý mnohdy mají společenský přesah a týkají se celého českého národa. „Letos nám Pán například dal na srdce přimlouvat se za otce, aby byli těmi, kým je původně Bůh ustanovil. Volali jsme k Pánu, aby obnovil otcovství v naší zemi, aby se on sám stal Otcem tomuto národu,“ prozradila Brandwagt.
„Cílem školy bývá vždy odblokovat lidi od strachů, obav a jakýchsi zaběhlých kolejí v jejich životě s Bohem, rozvíjet dál jejich obdarování v oblasti uctívání Pána a rozhořet v nich oheň, který si odvezou do svých měst a zapálí jím své okolí,“ uzavírá.
