Petr Kučera: Milostivost lidská a milost Boží
Dodnes mi naskakuje husí kůže ze slov, která pověděl Hospodin Mojžíšovi a apoštol Pavel je zopakoval v epištole do Říma: „Smiluji se však, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.“ (Ř 9,15) V dnešní všeobjímající době tento výrok vyznívá tvrdě. Byli bychom spokojenější, kdyby Boží zaručenou povinností bylo slitovávat se.
Audio pouze pro předplatitele
Z Bible však vyrozumívám, že Pán nebe a země opravdu nemusí nic. Nemá povinnost slitovávat se. Nikdo mu to nenařídil ani nemůže přikázat. Ale krásná je „radostná zpráva“, že on, Vševládce, se chce slitovávat, chce odpouštět. Věděl to dávný David, když v zoufalé modlitbě volal k Hospodinu: „Je mi velmi úzko. Nechť tedy prosím padneme do rukou Hospodina, neboť jeho slitování je nesmírné.“ (2S 24,14) A víme to i my křesťané, kteří známe důvěrně příběh Krista a jeho oběti za hříchy lidstva.
Když slova vina a hřích ztrácejí svou váhu, neprožijeme radost z milosti.
Boží milost je odlišná od lidské milostivosti. Nám, lidským synům a dcerám, dal Pán Bůh povinnost slitovávat se a odpouštět. Milostivý postoj lidem prospívá. A to jak těm, kteří prožívají odpuštění, tak i těm, kdo odpouštějí. Mohl jsem pozorovat jednotlivce, kteří neměli milostivé srdce. Nenávist byla zprvu příjemná, ale potom deptala mysl i tělo. Viděl jsem třes rukou a slyšel temné výkřik ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
