Ohlédnutí za Alešem Lamrem
Jeden z nejvýznamnějších českých výtvarníků Aleš Lamr (* 12. června 1943 v Olomouci) zemřel v pátek 16. února ve věku nedožitých 81 let. Byl malířem, grafikem, ilustrátorem, autorem nástěnných maleb a dalších uplatnění malby a keramiky v architektuře, keramikem, sochařem, ale také spisovatelem (nedávno vyšly jeho objemné paměti Lov začíná očima).
Narodil se v Olomouci v rodině usazené po několik generací v Litovli. Pochází z rodu kamnářů a keramiků – někteří z nich jsou v tomto oboru činní dodnes. V letech 1960–1964 vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně, oddělení prostorového výtvarnictví u Prof. J. A. Šálka. V letech 1964–1966 v době vojenské služby pracoval jako výtvarník. Krátce působil také na Barrandově u filmu jako asistent režie. Od roku 1968 byl registrován v tehdejším SČVU, po pádu komunismu v Unii výtvarných umělců jako volný výtvarník.
Vystavoval od konce 60. let, v období totality byl ve své činnosti omezován. Získal mnoho ocenění u nás i v zahraničí, jeho díla jsou majetkem našich i zahraničních galerií. Vymaloval také stěny pracovny prezidenta Václava Havla na Pražském hradě. (Tyto malby byly žel zničeny Havlovým nástupcem.)
V 80. letech Lamr prožil radikální obrácení ke Kristu. Jeho umění se změnilo, barvy se rozjásaly. Z autora groteskních ironických maleb s přidušenou bodavou paletou se stal výtvarník překypující škály barev, který se raduje ze stvoření a z Boží lásky. K víře v Krista se od té doby vždycky hlásil. Zažil jsem, jak jeho manželka Blanka po předchozí domluvě na vernisáži po úvodním projevu zazpívala píseň Duch a nevěsta. Ilustroval Bibli (Biblion 2009), navrhl vazby a frontispice Českého studijního překladu Bible (2009, frontispice i v dalších vydáních). Desítky jeho obrazů a grafik nesou názvy odkazující se na Bibli.
Velký rozhovor s Alešem Lamrem přinášíme zde.
