Kulturou proti antisemitismu: pochod, příběhy přeživších i izraelské písně

Několik stovek účastníků všech generací vyšlo z náměstí Franze Kafky u Staroměstského náměstí, mnozí nesli české, a především izraelské vlajky, aby vyjádřili svou solidaritu s lidem Izraele. Pochod prošel židovskou čtvrtí a zastavil se před Rudolfinem, kde zazněly židovské písně a neostýchaví jedinci zatančili několik židovských tanců.

„Pochod se nesl v duchu letošního hesla, které hovoří o tom, že lid Izraele žije (Am Israel chaj). Smyslem bylo ukázat, že navzdory všem tragédiím, které se odehrávají, zůstává Izrael odhodlán žít dál. Současně oči pláčou, ale srdce se raduje,“ řekl Mojmír Kallus z ICEJ, Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém, které tuto akci pořádalo.

Průvod poté disciplinovaně za doprovodu policejní ochrany pokračoval Letenskou ulicí do Valdštejnské zahrady, kde akce v 15 hodin vyvrcholila pestrým kulturním programem s názvem Kulturou proti antisemitismu. Na zahájení se ozval zvuk šófaru, poté si přítomní minutou ticha připomněli před několika dny zesnulého herce Jana Potměšila, který se na několika předešlých ročnících podílel přednesem básní. Za přítomnosti pamětníků také uctili památku Židů zavražděných během holocaustu i oběti útoku islamistických teroristů z Gazy na Izrael 7. října 2023. Poté zazněla česká a izraelská státní hymna v podání třech členek souboru Kochaviot (Hvězdičky).

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer v úvodním proslovu upozornil na vzrůstající antisemitismus a válečné konflikty na Ukrajině a v Íránu. „Ztrácíme úsudek v tom, kdo je agresor a kdo oběť,“ prohlásil s odkazem na aktivity propalestinských skupin v západní Evropě.

Protože pozvaní hosté z Izraele nemohli kvůli zrušeným letům přijet osobně, zhlédli přítomní účastníci několik videí se svědectvími o tom, co se v Izraeli aktuálně děje. První z nich vypovědělo příběh navrácení ostatků Rana Gviliho, který byl zavražděn 7. října, unesen do Gazy a jeho tělo bylo poslední z rukojmích, které se vrátilo zpět do Izraele. „Tehdy se celý Izrael radoval, že už není ani jeden – živý či mrtvý, který by byl v rukou teroristů,“ řekl Mojmír Kallus.

Poté zazněly písně October Rain a New Day Will Rise, které reprezentovaly Izrael v hudební soutěži Eurovize v posledních dvou letech. Do česko-anglicko-hebrejského „mashupu“ je pod názvem Říjnový chlad převedla a se Sárou Mertovou nádherně zazpívala Ludmila Hejretová. Po jejich zaznění Mojmír Kallus poznamenal, že je patrné, že proti antisemitismu se skutečně dá bojovat kulturou.

Promluvili svědci 7. října i holocaustu

Antisemitismus ve světě opravdu narůstá do gigantických rozměrů, což bylo vidět i na krátkém sestřihu smutných událostí, útoků proti Židům ve světě, během poslední doby. Milan Mikulecký poděkoval všem, kteří se nebojí veřejně promluvit, a vyzval přítomné k větší aktivitě proti propalestinským a antisemitským snahám. 

Z velkoplošné obrazovky pozdravila účastníky Hana Sternlichtová žijící v jižním Izraeli. Zavzpomínala na minulé roky, kdy mohla být osobně přítomná ve Valdštejnské zahradě, a poděkovala za všechny modlitby a podporu Izraele v této těžké době.

Dalším video-hostem byla devatenáctiletá Irene Shavitová, která vyprávěla svůj příběh, jak v kibucu Kfar Aza prožila 7. října teroristický útok, při němž byl před jejíma očima zavražděn její snoubenec Netta. Z této mladé ženy zářilo neuvěřitelné světlo, naděje a odhodlání vyprávět svůj příběh a uctít tak památku svého milovaného přítele.

Poté opět vystoupilo trio Kochaviot, aby společně s kantorem Michalem Forštem zazpívalo hebrejskou píseň plnou víry v živého Boha a naděje na život izraelského národa Od Avinu Chaj/Am Israel Chaj. Následovalo další hudební vystoupení, tentokrát z video záznamu, na němž populární arabský zpěvák Nizar Francis zazpíval v hebrejštině a arabštině modlitbu Š’ma Israel.

Kazatel církve KS v Havlíčkově Brodě Ladislav Matějček přečetl text Deklarace křesťanských vedoucích proti antisemitismu, který již podepsalo více než 70 vedoucích napříč denominacemi (psali jsme zde). Deklarace byla symbolicky předána do rukou Michaely Vidlákové, žijící svědkyně hrůz holocaustu, která zde reprezentovala Pražskou židovskou obec a Terezínskou iniciativu.

Další osobností, která by za normálních okolností byla přítomna, byl velvyslanec státu Izrael v ČR Amir Weissbrod, který alespoň zaslal krátký video-pozdrav, v němž poděkoval, že je touto akcí připomínána památka obětí holokaustu a veřejně se deklaruje nesouhlas s antisemitismem. Zdůraznil: „Nikdy víc...“

Na samý závěr zazněla radostná píseň Tamid ohev oti v podání populárního mladého izraelského zpěváka Iframa Shaukova, která je jeho osobním vyznáním víry v Boží lásku, která provází člověka v každé životní situaci. „Buď požehnán Bůh, který mě stále miluje a vždycky má pro mě dobré věci,“ zaznělo několikrát v písni.

Jsme vděční, že Česká republika si uchovává pozitivní vztah k Izraeli právě v této těžké době a tolik lidí je ochotno vyjádřit veřejně svou podporu. Nepřestáváme věřit, že stále platí slovo z knihy Genesis 12,3: „Požehnám těm, kdo žehnají tobě…“

Autorka je členkou ICEJ ČR.