Jak sdílet své svědectví: Stručný návod

Jako vzor můžeme použít biblický příklad osobního svědectví apoštola Pavla z 26. kapitoly Skutků. Základ tvořily tři části:

1. Jaký byl jeho život, než poznal Krista (Sk 26,4–5.9–11).
2. Jak konkrétně poznal Krista (Sk 26,12–18).
3. Jaký byl jeho život poté, co poznal Krista (Sk 26,19–23.26–28).

Začátek je dobré si pečlivě připravit – závisí na něm totiž to, jestli získáme pozornost. Používejme přirozený jazyk a připravme své svědectví tak, aby se dalo použít v běžné konverzaci, žádné složité popisy a cizí slova. Mluvme v první osobě jednotného čísla – je to váš osobní příběh. Svědectví musí znít osobně a upřímně. Nepoužívejme náboženské výrazy, které jsou nevěřícím lidem nesrozumitelné. Pišme i mluvme tak, aby se posluchači mohli s našimi zkušenostmi ztotožnit. Obecné řeči nikoho nezajímají. Nebojme se humoru, vtipné poznámky většinou zaujmou. Popišme v této části dobré i špatné stránky svého života (např. po čem jsme toužili, stěžejní okamžiky, o kterých víme, že nás formovaly).

Tato první část osobního svědectví by ovšem neměla obsahovat příliš mnoho detailů a jmen a musí být vyvážená s ostatními částmi.

Druhá část vyprávění je jeho „srdcem“, protože tady představujeme lidem, jak jsme my osobně Ježíše Krista poznali jako Zachránce a Pána. Má tomu druhému říci, že je možné navázat osobní vztah s Kristem. A také by měla obsahovat stručné evangelium, tedy alespoň čtyři základní body: 1. Že člověk je hříšný, 2. že odplatou za hřích je smrt, 3. že Kristus vzal trest na sebe a 4. že skrze víru v Krista máme odpuštění hříchů a věčný život.

Zdůrazňujme autoritu Bible jako Božího slova, neopírejme svědectví jen o své pocity. Chcete-li citovat některé verše, buďte opatrní – na 8–15minutové svědectví jsou dva biblické citáty maximum.

Dbejme, aby naše svědectví bylo kristocentrické. Bůh si používá okolností a lidí, aby nás oslovil, ale středem našeho života i poselství by měla zůstávat zpráva o tom, že Bůh poslal svého Syna, aby nesl hřích každého z nás.
Je důležité zdůraznit, že člověk se musí sám rozhodnout a v modlitbě pozvat Ježíše Krista do svého srdce. Buďme konkrétní a řekněme, co nás samotné ovlivnilo a přimělo uvažovat o Bohu a kdo nám zvěstoval evangelium. Popišme důležité okamžiky související s pokáním.

Jestliže jsme v první části uvedli své problémy, teď by měl posluchač vidět, jak nám v tom Kristus pomohl a co v našem životě změnil. Musí být jasně vidět, že přijmout Krista stojí za to. Ale bez přehánění: Dbejme na to, aby svědectví bylo pravdivé. Buďme realisté – neslibujme, co neslibuje Boží slovo. Pán Ježíš z našeho života neodstraňuje všechny problémy, ale umožňuje nám procházet jimi v pokoji a jistotě, že on je vždy s námi.

Je dobré si zformulovat sjednocující téma svědectví – hlavní myšlenku, která má ukazovat na kontrast nebo změnu, která nastala v našem životě po tom, co jsme Ježíše poznali. Například pokud někoho sužuje či sužoval strach ze smrti, mělo by se toto téma objevit v každé z popisovaných částí svědectví, aby bylo jasné, jak s námi a v nás Bůh v této oblasti pracuje.

Zbývá začít se modlit za konkrétní příležitost říct své svědectví někomu ve vašem okolí...

Ing. arch. Kateřina Hodecová je šéfredaktorkou Rádia 7 a členkou redakční rady Života víry.