David Novák: Jak naplnit nekonečné lidské tužby?

Hned na začátku cituje knihu Kazatel: „Řekl jsem si v srdci: Nuže, teď to zkusím s radovánkami a popřeji si dobrého. Podnikal jsem velkolepá díla, postavil jsem si domy, vysázel vinice, založil si zahrady a sady a v nich vysadil kdejaké ovocné stromoví, zřídil jsem si i vodní nádrže pro zavlažování lesních porostů. Nahromadil jsem si také stříbro a zlato a zabral i vlastnictví králů a krajin; opatřil jsem si zpěváky a zpěvačky i rozkoše synů lidských, milostnice. Stal jsem se velikým a předčil jsem všechny, kteří byli v Jeruzalémě přede mnou; nadto při mně stála má moudrost. V ničem, co si žádaly mé oči, jsem jim nebránil, svému srdci jsem neodepřel žádnou radost a mé srdce se radovalo ze všeho, za čím jsem se pachtil, a to byl můj podíl ze všeho mého pachtění.“ (Kaz 2,1–10)

Z textu vidíme, že autor knihy Kazatel si splnil absolutně všechno, na co lze pomyslet. O to je překvapivější jeho závěr o pár veršů dál: „Pojal jsem nenávist k životu ... Odvrátil jsem se o ...