Dalimil Staněk: Jak se nenechat ovládat strachem?
Nechám pro tuto chvíli stranou silný, život ochromující strach, který se projeví jako panický záchvat, výrazná úzkost, paralýza nebo fobie. Zaměřím se na malý strach, který mě provází v každodenním životě a ovlivňuje moje reakce. Budu psát o svých zkušenostech a o tom, co jsem si uvědomil. Možná to podnítí vaše vlastní přemýšlení.
Audio pouze pro předplatitele
Strach mě občas vede k tomu, že před pohledem druhého člověka uhnu očima. Malému dítěti jsem schopen se dívat do očí dlouho, ale u dospělého člověka po chvíli uhýbám. Strach zasahuje do mé řeči. Občas se kvůli němu vyhnu použití kontroverzního slova, jindy se zastavím a neřeknu, co bych si přál. Někdy začnu mluvit obecně o lidech, místo abych větu formuloval v první osobě čísla jednotného. Když si na oslavě narozenin přikrášlím starou otřepanou historku, i tehdy je ve mně přítomen strach. Jindy mě vede k tomu, že ve skupině mlčím, nebo naopak mluvím hodně a pokládám jednu otázku za druhou, místo abych setrval, vydržel ticho a dal prostor druhým. Ve společnosti se nenápadně vyhnu člověku, který mi není sympatický a se kterým mám něco nedořešeného. Několik dní neodpovím na e-mail, který mi leží ve schránce.
Byl jsem sevřený, když jsem měl projít okolo sousedova domu. Bál jsem se telefonovat.
Za všemi těmito nepatrnými pohyby očních svalů, hlasivek a celého ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
